Výlet na hory
Zdravím všechny. Tak se to nějak sešlo a já jsem, k mé velké radosti, musela s páníčky na hory. No, dálka to byla děsná. Osm hodin v autě jedním směrem a pak zas zpět. Ale jelikož jsem už něco procestovala, nebyl to pro mě větší problém. Myslím, že cestování miluji.
Měli jsme velké štěstí, protože celý týden svítilo sluníčko. A já jsem brzy zjistila, kde v pokoji začínají ráno dopadat první sluneční paprsky, a vždy jsem už na tom místě čekala, kdy to začne hřáááááát. No bylo to žúúúúžo. Kdo sleduje můj web tak ví, že v ležingu na slunci bych mohla soutěžit. :-)
První fotka ukazuje, jak malý kousek podlahy byl každý den nejdřív osvětlený. Ale já jsem jej od samého začátku naplno využívala. I ten můj dlouhej čumák jsem tam zvládla nastrčit. To jsem šikovná, co?
.JPG)
O pár desítek minut později už bylo sluníčka víc a já se mohla přestěhovat na větší podložku.
Pozdě odpoledne sluníčko svítilo už na gauč na druhé straně místnosti. To jsem měla nejraději. Přeci jen byl o něco měkčí než podlaha.
Jeden den mě páníček vzal lanovkou úplně nahoru. No tak vysoko jsem ještě nikdy nebyla. Více jak 3.215 m.n.m. - to je můj osobák. Kdyby tam nefoukalo, bylo by tam naprosto super.
Výhled byl naprosto fantastický. No řekněte sami. Kolik jezevčíků tohle kdy vidělo :-) .
Jo a tou divnou "tramvají" co je dole na fotce, tak tou jsem jela nahoru i dolu. To byla jízda. Zdolali jsme jejím prostřednictvím převýšení 1.200 metrů za 6 minut, kdy délka lanovky byla více jak 2.100 metrů - to bylo něco.
