První zpráva psaná s Frenie
V neděli 28.6.2015 jsme, samou nedočkavostí na naše budoucí štěňátko, ani nemohli dospat. Jeli jsme si pro naše štěstíčko již před desátou hodinou. Babička si myslela, že budeme vyspávat. Napůl měla pravdu. Nevstali jsme sice tak jako ona, asi v půl šesté, ale vstali jsme okolo sedmé. Věřím, že vás takové detaily moc nezajímají, a tak vám prozradím, co se dělo, když jsme si pro ni přijeli.
Přijeli jsme si pro naše štěstí s rodiči, mou sestrou i s babičkou. Stále jsme nevěděli, jaké ze štěňátek bude naše, neboť jsme čekali, koho si vyberou předchozí zájemci. Měla to být buď Florance nebo Franchesca. Jelikož jsme štěňátka navštívili již ve středu (krom dřívějších návštěv), a dobře jsme si pamatovali zejména obojky šťěňátek, hned jsme věděli jaké štěstí na nás čekalo. Měla to být Franschesca, jelikož Florance už byla u nových páníčků, Faraday Frodo čekal na své již vybrané nové páníčky a Freya, která bohužel nemůže na výstavy, na své budoucí páníčky teprve čekala. Franchesca, tu si Barča (moje sestra) mimochodem od samého začátku čekání přála (hlavně proto, že je možná králičí, tedy menší než trpasličí), a tak by byla tak trochu jako ona, neboť Barča je taky takový mrňousek. Franchesce jsme začali říkat Frenie (čti "Frený").
Už ve středu jsme k Najmanům přivezli tašku na pejsátko, kterou jsme nechali na zemi, aby si do ní mohli vlézt jak štěňata tak i ostatní psi, aby byla alespoň trochu cítit smečkou a aby ta "věc" nebyla při odjezdu pro štěně neznámá a aby se jí třeba v budoucnu díky pachům v tašce méně stýskalo. V budoucnu jsme mimochodem zjistili, že se jí ani moc nestýská (možná i kvůli té akci s taškou), ale to předbíhám, vraťme se tedy zpět. Do tašky si ve středu první vlezla Franchesca a Freya. Poté i ostatní. Nejvíce se líbilo v tašce mamince Terce, která si začala tašku přisvojovat, a tak musela ven.
Frenie se má doma dobře a už si na nás zvykla.
Zpět do neděle. Cestou do svého nového domova Frenie celkem dost brečela, a tak jsme se asi po půl hodině zastavili a šli jsme z auta na chvíli ven. To se uklidnila. Pak při další cestě v tašce usnula a zbytek cesty byl klidný. Doma se jí líbilo hlavně v tašce, která byla načmuchlá ostatními psi a (to jsme se hodně divili) taky pod konferenčním stolkem. Teď jí máme doma něco málo pod dvacet dní, Frenie si hraje, hraje, hraje a hraje, někdy (málokdy) spí, a pak si zase hraje a hraje, a taky jsme celkem často venku. Dneska už celkem na své jméno slyší, sice jen když se jí chce :-), no a nemůžu říct, že se jí chce vždy. Má spoustu hraček a vlastní pokojíček v ohrádce, kde moc ale nepobývá. Stále někoho sleduje a chce být v naší blízkosti.
,,Mé nejlepší hračky jsou míček, hadr, někdy velká plyšová ryba (kterou už jsem skoro přerostla) a když se pohybují gumové hračky, tak je většinou ulovím. Jsem velký lovec. Mějte se hezky a brzy na shledanou. Frenie."
Terka a spol.
