"Příprava" na mé první Vánoce - zpráva od Frenie
Tak takhle bych popsala "přípravy" na mé první Vánoce. Tolik shonu a ruchu jsem zatím nezažila. Hlavně během příprav na ně. Nové vůně, ze kterých se točí hlava. A tak jsem se rozhodla ochutnat, i když mi to nikdo nedovolil :-/ . Dostala jsem se k voňavému kynoucímu těstu na vánočku. No byla to bašta, ale ne na dlouho. Sice jsem toho nesežrala moc, ale zato to ve mě začalo kynout a mě bylo najednou strašně špatně. Říkali mi, že takhle se asi cítil jeden ošklivý pes, co sežral pejskovi a kočičce jejich dort, který si pekli. Zanedlouho jsem měla břicho jako bych čekala štěňátka - tedy alespoň tak to povídali páníčci. Ležela jsem u dveří, a tak mě páníček chtěl vzít ven, ale na to jsem neměla ani pomyšlení. Vůbec jsem nechtěla chodit. Tak mě páníček začal pomalu hladit a masírovat bříško, až jsem se z toho pozvracela - ale kupodivu se mi trochu ulevilo. Pak to zkusil ještě jednou a ještě jednou, a tak jsem zas zvracela, a bylo mi zase o něco lépe. Pak jsem šla asi ve 3 hodiny ráno ven s paničkou, a tam jsem ještě jednou zvracela. A pak mi bylo zas o pořádný chlup lépe. Když jsem se vrátila domů, běžela jsem to hned říci páníčkovi a chvíli jsem s ním dováděla. Páníčkům se pořádně ulevilo, protože se moc báli, aby se mi něco nestalo. Bříško jsem měla chvílemi pořádně tuhé. No i díky mě šli páníčci spát až v půl páté. Ráno, no vlastně ten den, jsem je nechala alespoň spát do půl desáté. Lepší než abych je budila jako každý den v šest hodin. Ten den jsem nedostala už nic k žrádlu, aby se mi bříško uklidnilo a pořádně vyprázdnilo. Velkou srandu ale páníčkové měli z toho, jak jsem díky cukru v těstě lítala jak „nadopovaná veverka“. :-) Hlavně venku prý byla procházka se mnou jak hon - nožičky mi prý kmitaly až běda ... :-)
Jinak jsem ale byla hodná. A moc mi to slušelo.
